Archiv 2010

 

24.12.2010

19.2.2010 Dlouho jsme neaktualizovali, a tak se vkládám informace  z Yvetina webu, které jsou o Donově otci Vicovi:

,,Krásná zpráva příšla z Norska – otec vrhu ,,D“ -Sunset Dalmatian, Multichampion Spotnik’s Viking Victory, zvítězil ve třídě veteránů na prestižní výstavě Nordic winner 2010 a stal se dokonce BIS3 veterán. Má už z této každoroční výstavy tři cenné tituly – Nordic Junior Winner 2002, Nordic Winner 2003 a nyní tedy Nordic Veteran Winner 2010.“

Zde jsou jeho fotografie, které má na webu Eva Dragović.

15.11.2010 Zažili jsme poprvé aktivní účast na výstavě dalmatinů, setkali jsme se s Donovými sourozenci, sluníčko neuvěřitelně svítilo a hřálo celý den, společně s Evou jsme oslavili spoustu jejích letošních úspěchů, včetně těch zde na výstavě.

S Donem jsme vyběhali VN, a tak si říkám, že napoprvé je to vlastně prima zážitek. Koneckonců, byla to taková zkouška, protože jsme ještě byli v kategorii dorost.


Společné foto na závěr:

Zleva: Yveta a Hettynka, Eva a Bošu, Baron, Meggie a Alegra, Víťa a Don a Pavla a Big Boy

Vkládám sem další povedené i lehce nepovedené fotky z celého dne, jsou bez popisků, na to nemám aktuálně čas, ale je mi jasné, že ti, kterých se to týká, se tam poznají a dají si to do souvislostí:-) .

9.11.2010 Všechny, kteří by měli chuť vidět pohromadě spoustu příslušníků nádherného elegantního plemene dalmatinů , si dovoluji informovat o chystané klubové výstavě v Praze v neděli 14.11.2010 – viz:

KLUBOVÁ VÝSTAVA 2011

23.10.2010 ,,Laďka“. Další krásný podzimní den, zářivé slunce, vše nám šlo na ruku . Dnes jsme měli dohodnuté setkání s Donovým bráškou Big Boyem a samozřejmě s jeho páníčky Petrou a Pavlem z Plzně . Nakonce k naší velké radosti měla volné odpoledne i naše chovatelka Eva Dragović a přijela k nám také 🙂 . Sešli jsme se kolem druhé hodiny a všichni společně vyrazili do lesa. Po skvělé procházce spojené s cvičením předvádění a postojů, jsme zakončili setkání u nás doma . Don a Big Boy měli velikou radost ze setkání a jako by se rozpomněli na štěněcí hrátky, které prováděli spolu kdysi v ohrádce. Byli k nezastavení a pořád a pořád spolu dováděli, i doma.Prostě – skvělý příjemný den, prima lidi a psi, na které se dá dívat pořád a pořád.

Big Boy a Don ( Don má červený obojek)

A tady jsou spousty dalších více či méně podařených fotografií… ( Ti psi nepostojí a nepostojí…) :-))

17.10.2010,,Laďka“. Na dnešní odpoledne jsme měli v plánu konečně vyrazit na výcvik s Donem. Měli jsme docela dlouhou pauzu a hledali jsme školu, ze které bychom mohli mít dobrý pocit. Našli jsme na okraji Kladna u Martiny Vondruškové

Don byl nejprve nadšen přítomností dalších psů, ale tentokrát to nebylo o společném hraní, ale o  poslouchání.Některé povely šly jako po másle, někdy poskakoval úplně neřízeně,ale máme z toho všeho pozitivní pocit a víru v dobré výsledky.

A samozřejmě – jsem to všechno fotila 🙂

10.10.2010,,Laďka“

Volná neděle, nádherné zářivé slunce, obloha bez mráčku, zlaté listí na stromech, to byl dnešní den. Vyšli jsme si opět po nějaké době do lesa a udělali několik nových fotografií:

30.9.2010,,Laďka“.

Dnes odpoledne jsem něco objevila. Teprve dneska mi došlo, co to máme doma za psa.

Byli jsme odpoledne jako obvykle na procházce . Po posledních deštivých dnech bylo balzámem chodit po vcelku suché cestě a ve sluneční záři. Kousek od nás je dům s obrovskou zahradou a podél zahrady je tedy i velmi dlouhý plot (odhad délky 100m). Za plotem bydlí pes Anča a je to bulmastif. S Donem už se dobře znají a dnes jako obvykle rozjeli hru na ,,synchronní běh“.  Ta hra je o tom, že jeden pes na plné pecky běhá vně plotu ( Doneček) a ten druhý ( Anča) podél vnitřní strany. Tam zpátky, tam zpátky, tam zpátky. Dneska byli úplně dokonalí, jak krasobruslaři. Bez jediného štěknutí spolupracovali nejméně 10x tam a zpět. Pak to Anču přestalo bavit a trochu poodešla od plotu. Koukám na ní – u huby měla pěnu, zhluboka se nadechovala , hrudník se jí dmul a bylo vidět, že běhání bylo pro tuhle chvíli dost. Ne tak na vnější straně. Až mě zamrazilo – Don tam stál, koukal na Anču, jestli bude ještě švanda a frekvence jeho dechu a hrudníku nevykazovala vůbec nic lišícího se od běžné svižné procházky. A tak mi to dnes definitivně došlo – co to máme doma. Chtěla jsem se o objev  podělit po telefonu  s Evou Dragović a na druhé straně se ozvalo po emocionálním vylíčení mého úžasu pouze krátké lehce pobavené odtušení :,,Dalmatin…“. A bylo to.

Já jsem si nastudovala , že běhali kolem kočárů a s hasiči v Americe. Přečetla jsem si na Evině webu, co to je za sportovní neúnavné plemeno. Nicméně se opět potvrzuje, že teprve prožitek dá pochopit, o CO  jde.

Dnes večer se pořád pokukuju po tom tvorovi, co po dvouhodinové procházce neúnavně nosí své plyšové ,,kočičky“ , lana a dřeva ( náš obývací pokoj je srovnatelný s časy, kdy mým dětem bylo tak 4 a 1 rok ) a chce se přetahovat a aportovat bez sebemenší známky únavy. Je to opravdu ú -žas -né. A inspirující.  A zdravé – s Donem toho nachodíme a naběháme , ať se zrovna chce a nebo nechce opravdu požehnaně ( cholesterol a  glykemie  jsou v normě, tepová frekvence také :-))  )

Teď tu konečně spí u mých nohou skutečně  hlubokým spánkem a vypadá jak hotový andílek.  Tak zase zítra!!

26.9.2010,,Laďka“ Dneska jsem dostala poštou Donův štěněcí portrét od studentky  mých kurzů Martiny. Udělala mi velikou radost ,a tak sem portrét vkládám 🙂

22.9.2010,,Laďka“  Koukám,že už tu dlouho nic nepřibylo, jsme v jednom kole. Don roste jako z vody, je zněj velký pes, bylo mu 7 měsíců. Tak aspoň pár fotek:

A ještě pár z výletu na Šumavu na konci prázdnin- první setkání se stádem krav…

Don dostal pískací hračku, která ho uvádí do přímo uměleckého rozpoložení:

26.8.2010 ,,Laďka“ Užíváme si poslední týden dovolené , a tak jsme opět vyrazili s Donem do přírody.Vyjeli jsme autem asi 10km za Rudnou do údolí potoka Kačáku. Je tam chatová oblast a docela pěkná divočina. Byli jsme zvědaví,jestli i tady půjde Don sám od sebe do vody. Potěšilo nás, že jakmile viděl brod, hned se pustil do vody a po hrudník ponořený přeskákal na protější břeh. Evidentně ho to pobavilo, a tak se s nadšením ještě párkrát proběhl tam a zpátky.

Pokračovali jsme v procházce lesem, kopcovitým terénem a pejsek si to moc užíval. Pak jsme došli k bočnímu ramenu potoka, kde voda neproudí a je více stojatá. Než jsme stačili cokoliv říci, Don byl , plný nadšení, opět ve ,,vodě“. Jenže tohle bylo bahno. Pokusili jsme se zdokumentovat našeho elegantního psa ve chvíli, kdy vypadal jako úplný čuník, až po hruď zamazaný od bláta. Don pak efekt ještě vylepšil při nadšeném probíhání bahnité louže na cestě a zkrášlil si  i hřbet a hlavu.

Abychom se mohli vrátit  autem domů, vrátili jsme se k výchozímu místu procházky a znovu jsme ho nechali párkrát proběhnout čistou vodou. Z nejhoršího jsme byli venku. Naštěstí bylo teplo, a tak jsme mohli jet domů s otevřenými okénky auta, protože náš krásný pejsek skutečně nevoněl, ne ne…

Na focení bylo dost málo světla, ale určitě je vidět,jak se Don zkrášlil..

 

Závěrečné mytí :-))

25.8.2010,,Laďka“ Příjemné mírné ochlazení nás vylákalo s Donem na procházku do lesa za Rudnou. Všichni jsme si užili přírody a dokonce jsme neplánovaně našli spoustu hub, hlavně bedly,těch zde bylo jak v pohádce!

Fotky…

21.8.2010,,Laďka“: jsme šťastně zpátky z dovolené v Chorvatsku. Cesta s Donem proběhla úplně výborně, měl na zadním sedadle svůj pelíšek, cestování na kratší vzdálenosti jsme trénovali od počátku doma po Česku, takže se docela zvesela rozhlížel z okna a pak většinu času spal.

Zastávky na dálničních odpočívadlech byly ale náročné, protože se celá mořechtivá Evropa stěhovala na jih a všude byl opravdu nechutný nepořádek . Takže jsme na Dona pořád křičeli:,,Fuj!!!“ a něco mu tahali z huby.Donovi totiž nepořádek tohoto světa nevadí vůbec, naopak ho moc zajímá a s chutí se na podivné papíry, zbytky jídla, a ještě nechutnější věci vrhá….

Moře se mu líbilo a lezl do vody zcela dobrovolně podle vlastní chuti ( a míry horka), jen nemohl pochopit, že se tahle voda nedá pít. 🙂 Také brzy poznal, jak se správně užívá pohodlíčko na pláži,viz. fotky :-))

První noc reagoval v neznámém prostředí na spousty nezvyklých zvuků a hodně štěkal,takže jsme se moc nevyspali. Brzy se naučil, že se nic neděje a spal i přes noční veselí ve městečku poblíž úplně spokojeně.

Také jsme si vyzkoušeli, jak se žije majitelům psů ve městě. Z hotelového pokoje se úplně jinak venčí, než když otevřeme doma dveře ven na zahradu a Don se obslouží  sám. Takže jsme běhali po areálu kolem hotelu a vyměšovali:-)) .

Dovolená se psem je moc fajn, je to zábava a je taky pořád co dělat, jako s malým dítětem. Bylo nám tam s Donem moc dobře, podívejte :

Fotky Chorvatsko, Novalja-ostrov Pag…


10.8.2010 ,,Don“:  tak tu byl za mnou Merlin! Paničky klábosily a my jsme se honili. A Merlin vlezl do jezírka, to jsem teda koukal!

Fotky…

8.8.2010,,Laďka“: Dnes jsme byli na návštěvě u přátel, Don si to užíval, potkal se s jejich fenkou – Westíkem  a dalmatinkou od sousedů. Hrál by si moc, ale obě už jsou dámy v letech, tak z toho ten správný tanec  nebyl. Ale očichávání nové zahrady a lítání za balonkem a spadanými jablky bylo  taky fajn 🙂

6.8.2010 ,,Don“: Dneska večer jsem se potkal na procházce s Merlinem. Je taky puntíkáč, jen má světle hnědé tečky. Jeho pán říkal, že je Merlinovi 5 let. Krásně jsme se spolu vyřádili, nechal mě vyhrávat, to bylo od něj pěkné.

Comments are closed.