Archiv 2015

22.12.

Vánoce2015

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

8.12. A dnes dlouho očekávaný diplom Maďarský šampion konečně také dorazil!

Náš letošní záměr dokončit všechny ,,rozdělané“ šampionáty se tímto naplnil – v květnu rakouský, v červnu maďarský a v říjnu slovinský.

Máme velkou radost!

Hungarian champion

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

1.12. Dnes přišla dlouho očekávaná pošta ze Slovinska – diplom Slovinský šampion 🙂

Slovinský šampion

IMG_6609

 

 

14.11.

Tentokrát neskutečně smutná zpráva. Jsme moc a moc zarmouceni nad smrtí jednoho z Donových synů – Hakyho. Jeho smrt přišla za temných a násilných okolností a o to více je bolestná.

Haky byl nádherný silný pes, plný energie a síly. Je v našich srdcích …

Haky

 

5.10.

První čtyři říjnové dny jsme si užívali na výletu do Slovinska. Vyrazili jsme již ve čtvrtek 1.10. a přes rakouské Alpy jsme se přesunuli do Slovinska. Konaly se zde o víkendu dvě mezinárodní výstavy v proslulém hřebčíně Lipica. Večer jsme se ubytovali v hotelu, který byl přímo vedle hřebčína a měli jsme k dobru ještě volný den v pátek. Využili jsme ho na krátký výlet do 15 km vzdáleného italského Terstu. Dýchla zde na nás atmosféra moře, končícího léta, ale také dávný duch Rakouska Uherska kombinovaný s italským, nynějším.

Příjemně odpočatí a naladění jsme  v sobotu a neděli absolvovali dvě výstavy s Donem, v sobotu získal ve třídě šampionů třetí CAC k získání Slovinskému šampionátu. A v neděli získal druhé místo také ve třídě šampionů a Res CAC za Slovinským šampionem, a tak tedy vlastně plný CAC a tím se stává Slovinským šampionem!!!

Je to letos třetí ukončený šampionát a měli jsme a máme pochopitelně velikou radost. 🙂

A pak už nás čekala jen dlouhá cesta domů…

thumb_IMG_6548_1024

 

2.10.- výlet do Terstu 🙂

 

7.8.Poslední červencový týden a první srpnový víkend jsme měli letos již několikátou cestovací dovolenou. Vyrazili jsme se trochu ochladit  k Baltu na Rujánu. Po úmorných červencových vedrech to bylo docela příjemné a teď, když to píši a venku jev 10 večer ještě pořád třicítka, se to ani nechce věřit, že tam každý den aspoň chvíli pršelo a teploty byly mezi 15 až 20 stupni…

Ale příroda a prostředí vůbec je na Rujáně moc příjemné, čisté, upravené, lidské a i psí. Bylo nám tam dobře všem. Pro pejsky je tam všude vyhrazený prostor na pláži a se psem tam chodí opravdu veliké množství lidí.

Podnikli jsme několik výletů okolo pobřeží a až na nejsevernější výběžek ostrova. Bylo to opravdu moc příjemné, pohodové a odpočinkové.

Na víkend jsme se přesunuli více na západ, do Brém, kde se konaly dvě výstavy- mezinárodní a národní.

První den v silně obsazené třídě šampionů ( 7) se Don umístil s výbornou na 4.místě, pan rozhodčí Welens s Holandska měl poněkud jiný vkus a vhled, ale i tak to byl příjemný výstavní den se spoustou setkání s chovateli nejen z Německa.

Druhý den byl rozhodčí pan Król z Polska a zde se Don umístil na krásném druhém místě ve třídě šampionů ( 6), opět silně obsazené. Dostal Res CAC  a protože vítěz třídy je již Německý šampion, přešel CAC na Dona! Měli jsme obrovskou radost, protože soutěž ten den byla skutečně napínavá do poslední chvilky a tohoto výsledku si ceníme, jak kdybychom dostali BOB.

Takže třetí krok k německému šampionátu…

Cesta domů byla dlouhá a kusem i úmorná, asi hodinu jsme popojížděli v koloně okolo  Hannoveru.

Celkový pocit z dovolené? Prima týden, pohoda, spousta objevů ! 🙂

IMG_6479

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.

.

 

 

 

 

20.6. Další výstavní výlet. Opět , letos podruhé, do Maďarska – do města

Székesfehérvár. Cíl byl jasný – poslední , čtvrtý CAC k dokončení maďarského šampionátu.

IMG_6300

.

aaaa

Jako obvykle jsme tuto akci pojali jako víkendový výlet a vyrazili již v pátek 19.6. dopoledne. Tentokrát ale nebesa naší cestě úplně nakloněna nebyla – cesta z Prahy na slovenské hranice trvala přes 7 hodin!!! Nekonečné zácpy na D1, pak v Brně. Oproti předpokládané 16 hodině jakožto času dojezdu do maďarského hotelu, jsme dojeli až ve 21.30!  Opravdu neuvěřitelné.

Nicméně, z náročné cesty jsme se dobře vyspali a protože výstava byla nedaleko za městem u jezera Velence, nemuseli jsme ani spěchat se snídaní.

Poslední CAC opravdu nebyl zadarmo, protože další čekání na nás bylo připraveno v kruhu – přišli jsme na řadu až v půl třetí odpoledne!

Takže – ano, Don byl ve třídě sám, což byl příslib ukončení  šampionátu ( ale nikdy nevíte…), ale odsloužili jsme si to docela slušným nepohodlím v jiných směrech.

A aby to nebylo všechno, při odjezdu z výstavy jsme museli ve frontě čekat půl hodiny na výjezd, protože na hlavní silnici běžely tisíce běžců nastříkaných na růžovo jakýsi hromadný závod. A tak jsme jen sledovali z okna další a další a další a další růžové skupinky a nebralo to konce!

Každopádně – mise byla splněna a my se radujeme z dalšího dokončeného šampionátu ! 🙂

1.6. Dnes došel poštou diplom Rakouský šampion, takže další radostná zpráva! 🙂

Double Reason Sunset Dalmatian0001

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.

.

26.5.

Naše malá jarní dovolená začala ve středu 20.5. cestou na návštěvu k přátelům ve Švýcarsku. Návrat do téhle malé země po mnoha letech byl nesmírně příjemný a je to pořád nádherná malá země s překrásnou alpskou přírodou, azurovými horskými jezery, pečlivě spravovanými starými horskými chatami, všude téměř dokonalý pořádek a řád. Našim cílem byla malá vesnice Merligen nedaleko Thunu. Strávili jsme na návštěvě skoro tři dny a nasáli celou tu sílu okolní přírody a atmosféry.

I když počasí nebylo úplně ,,vymalované“, užili jsme si krásné procházky v přírodě i ve městě Thun.

V sobotu 23.5. jsme se večer přesunuli do německého Saarbrückenu, kde se v následující dva dny konaly dvě výstavy, jedna mezinárodní a jedna národní. Oba dny byly určitě velká výzva. Poprvé v Německu, v relativně silně obsazených třídách šampionů.

Posuzování bylo opravdu přísné, první den paní rozhodčí S.Fuchs (N) dala skoro polovinu známek VD. O to větší radost  jsme měli z Donova ocenění CAC VDH+Club Tagesbester Rüde/Best Male, CACIB and is SaarLand sieger 2015 .Víťa jako handler byl v nejlepší kondici, uvolněný, v pohodě a s Donem si to celé krásně užívali.

CACIB Saarbrücken 2015

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.

 

.

 

V podobném duchu a pro nás opět úspěšně, proběhla pondělní národní výstava, kterou posuzoval pan rozhodčí Norman Deschuymere (F) a Don obdržel opět EXC 1, CAC VDH+Club Tagesbester Rüde/Best Male and NRAS Sieger 2015.

Síň slávy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 .

.

 

 

Vraceli jsme se domů do Čech opravdu v radostné náladě a potěšení tímhle skvělým úspěchem 🙂

9.5.2015

Dnes vyrazil s Donem na výstavu pouze Víťa, protože já jsem měla na programu pracovní víkend. Cílem byl Wieselburg v Rakousku a získání posledního CACA k ukončení rakouského šampionátu. Rozhodčí Ludmila Fintorová ( SK).

Pravděpodobnost získání titulu byla sice značná, Don byl ve třídě šampionů sám, ale víme moc dobře, že tohle málo znamená a že tím spíš může být rozhodčí přísný.

Nicméně, Donovy kvality byly paní rozhodčí oceněny jednoznačně, v soutěži dostal nejen CACA , ale i CACIB a BOB ! Ve finálových soutěžích si s Víťou vyběhali úžasné 2.místo ve skupině.

A tak dnešním dnem Don splnil podmínky pro získání titulu Rakouský šampion! Máme opravdu veeelkou radost !!!

SAMSUNG CAMERA PICTURES

 

 

 

 

 

 

11245335_1149397605085874_967352003_n

3.4.2015

Milí přátelé, přejeme vám všem požehnané Velikonoce 🙂

Dear friends, we wish you a Happy Easter  🙂

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.

30.3.2015

Dlouho plánovaný výlet do Salzburgu na poslední březnový víkend máme za sebou…

Potvrdilo se úsloví:,, Chceš -li Boha rozesmát, udělej si přesný plán!“

Takže ten plán byl: v pátek ráno vyrazíme, projedeme okolí Salzburgu ( nastudováno Bad Ischl a Hallstat). Ubytování zajištěno nejpohodlněji, jak to šlo, přímo proti vchodu na výstaviště, abychom se ráno nemuseli přesouvat autem a mohli si i přispat. Pak tedy výstava ( cíl: 4. CACA na ukončení rakouského šampionátu 😀 ). Pak opět nocleh v super hotelu a neděle věnovaná Salzburgu, Amadeovi atd.

Od středy se vše začalo polehounku kazit. Víťa zjistil, že,,mu něco sedí na hrudníku“. Následovaly záchvaty kašle, únava. V pátek dopoledne definitivně oznámil, že není schopen jet. V tu dobu jsem již oželela výlet na Solnohradsko, ale ještě ne výstavu. Podařilo se mi na poslední chvíli stornovat rezervaci hotelu. Podařio se mi zajistit cestu s Verčou a Jindrou a s Elou, kteří mi velkoryse nabídli tuto možnost.

Bylo však poněkud pozdě na trénování předvedení Dona, a tak 2 kolečka odpoledne při procházce v lese, přičemž mi nikdo nedal zpětnou vazbu, jak to vypadá, nebyl zrovna odpovídající trénink. I s tím vědomím jsem se ale rozhodla, že to alespoň zkusíme, že to nenecháme plavat.

Dobrovolně vstávat v půl třetí ráno byla také součást tohoto bláznivého plánu ( nesnáším brzké vstávání).

Don se ještě cestou totálně zamiloval do Elušky ( že je vlastně neteř nebylo naprosto na závadu), takže jsem trnula, že bude bláznivý i na výstavě.

Už jsme absolvovali spoustu výstav a zažili, vedro, déšť, vítr. Tato výstava, ač v hale, byla o zimě. Příšerný průvan z permanentně otvíraných dveří vysával jakékoliv teplo, které se tam trošinku vytvořilo. A dlouhé čekání od 9 do 13:40 taky nebyla žádná slast.

Kruh – pro předvedení dalmatinů jednoznačně malý, něco nebylo domyšleno. Před námi bylo skutečně ohromné množství ridgebacků a pokud jich bylo ve třídě šet, vypadalo to zvenčí jak ve mlýně.

Můj vjem z posuzování: velmi kritický přístup paní rozhodčí Barbary Müller a její ,,našeptávačky“- ženy, která jí celou dobu  cosi špitala do ucha s upřeným pohledem na všechny partie posuzovaného zvířete. Takže vlastně posuzovaly obě, jen nemáme tušení, kdo ta druhá paní byla.

Další věc, která se nestala jenom nám, ale v podstatě pokaždé, když nechala rozhodčí všechny do kolečka se psy běhat – vůbec se na ně nedívala. Nechala lidi i psy běhat a povídala si s našeptávačkou. Jsem si plně vědoma, že to, co píšu , zní negativně a mohlo by se zdát, že je to jen proto, že nám dala nakonec ,,jen“ Res CACA.

Ale tentokrát si to takovéto pojmenování zaslouží a bohužel, někdy není výstava vůbec nic příjemného, což bylo právě tentokrát.

Poctivě uznávám, že jsem byla úplný handler=trdlo, ač mě kamarádi ujišťovali , že ,,dobrý“. No, nevím, takové věci je fakt třeba předem vyladit.

Pozitivní rozměr byl jako vždy – setkání s dalmatinními přáteli – Luckou, Michalem, Verčou a s Jindrou a společné sdílení během čekání. 🙂

Byla Víťova nemoc signál, že se máme na všechno vykašlat rovnou? Nevím. Každá zkušenost je dobrá. Za sebe to tak beru a i když Dona příště zase ráda přenechám zbožňovanému pánečkovi, sem tam si preventivně zatrénuji.

Takže do Rakouska zase někdy příště… A pečlivě vybírat rozhodčí 😉

11086686_10205274917865100_836948066_n

 

 

 

 

 

 

 

11104066_10205274918345112_1458476685_n

 

 

 

 

 

 

 

23.3.2015

Pracovní víkend na Myškově Mlýně – závěrečný blok Tréninku konstelací, skvělá parta lidí,

příjemné a romantické prostředí, spousta zážitků. Don byl s námi, jako obvykle se také ,,školil“.

V neděli jsme s Evou na zahradě fotily Dona v postoji a jedna se fakt povedla 🙂

Don 2015

 

 

 

 

 

 

 

 

.

 

 

 

 

 

15.2. 2015

Don má neuvěřitelných 5 let. Spolu s ním slaví i bráška Big Boy a sestřičky Hetty a Gemma.

Přejeme všem sourozencům i jejich páníčkům hodně zdraví, radosti a potěšení ze společného života!

dort

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Don5let

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Don 5.let_2

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.

12.+13.2.2015

Již ve středu 11.2. jsme vyrazili do Budapešti na dvě ze čtyř po sobě jdoucích mezinárodních výstav FEHOVA Winterdoshow.

Ve čtvrtek jsme s Donem obdrželi v soutěži krásné ocenění Exc 1, CAC, CACIB a na konci BOS ,rozhodčí Dorota Witkowska( PL). Krásné bylo to, že ve finále se Doneček utkal o rozdělení titulů BOB a BOS se svojí neteří Sandy ( vrh E Sunset Dalmatian) .Takže ten den vše zůstalo ,,v rodině“. Sandy se pak krásně zadařilo i ve finálovkách a obdržela res BIG. Měli jsme všichni ohromnou radost 🙂

Pokračovali jsme v pátek dále a datum 13. nám přinesl jendalší radost, Don tentokrát byl oceněn BOB , rozhodčí byl Simu Cali ( ROM).

12.2. BOB +BOS

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

.

Byl krásný den a rozhodli jsme se tentokrát vyměnit finálovky za návštěvu Budapešti a procházku. Užili jsme si procházku, návštěvu báječné restaurace, kde byli vítáni i Don se Sandy.

Protože v tuto chvíli kvůli pravidlu maďarského šampionátu ,,rok a den“ nemá smysl dále soutěžit, jeli jsme v sobotu zpět domů, ale cestou jsme ještě navštívili nádherné město Visegrad.

,,Mise“ do Maďarska se vydařila nad očekávání, a tak zbývá už jen ten jeden poslední CACík, někdy v létě, možná zkusíme zase vyjet na nějakou výstavu.

3.1.2015

První výstava v letošním roce – Národka v Brně. Jeli jsme doslova jen se zúčastnit, setkat se s přáteli v novém roce. 🙂

Don byl ve třídě šampionů, dostal od pana rozhodčího Řehánka opravdu excelentní posudek. Krásně se předvedl jako vždy v souladu s handlerem Víťou.

Obdrželi Výborná 2 a Res.CAC.

Za fotografii děkuji Monice Pelíškové.

Brno 3.1.2015

Leave a Reply